TESTOVACÍ VERZE
Vyšehrad je právem nazýván skála českých dějin. Jeho historie sahá až do doby pověstí a legend, které sepsali středověcí kronikáři a později řada dalších autorů včetně Aloise Jiráska a jeho Starých pověstí. Podle pověstí nechal Vyšehrad vybudovat kníže Krok, který sem přesídlil z Budče. Posléze právě odtud, z Vyšehradu, měla Libuše věštit slávu Prahy, sem měl Bivoj donést divokého kance, Horymír se Šemíkem odtud skočili svůj slavný skok. Další vyšehradské pověsti se tradují z doby novější, kdy byl Vyšehrad vojenskou pevností. Často jde o příběhy s tajuplnými postavami, strašidly a záhadami. Těm se mj. věnovala spisovatelka Popelka Biliánová, která zde žila, sbírala a sepisovala plody lidské fantazie z dob před vynálezem filmu, televize a internetu, z dob, kdy zde v noci svítila pouze jasná obloha. Díky knihám těchto i dalších autorů se staré příběhy dochovaly do dneška. Vydejme se tedy na vycházku za pověstmi do míst, kde se odehrávaly. Začínáme u domku, kde slavná vyšehradská spisovatelka žila. Zastavíme se u rotundy, projdeme se po hradbách s baštami pojmenovanými po historických postavách. Poté půjdeme parkem plným soch, kolem Čertových kamenů a hřbitova dále, až k Cihelné bráně na opačném konci někdejší pevnosti.
Informace o trase
- 10 zastávek (Vyšehrad)
- Délka 1,6 km
- Přibližná doba trvání: 1,5 hodiny
- Na trase budete plnit úkoly dvojího typu:
(A) odpovědi na otázky k navštívenému místu (stačí se dobře rozhlédnout)
(B) úkoly k tématu Vyšehradských pověstí (měl by vám pomoci obrázek se šifrou)
Hodnocení
- Za správné odpovědi můžete získat až 100 bodů (10 na každé zastávce)
- Počet získaných bodů můžete sledovat průběžně. Je uveden i v závěrečném hodnocení po ukončení vaší hry.
- Účastníci, kteří do 31. 12. 2026 získají 80 bodů a více, budou zařazeni do slosování o věcné ceny. Trasu lze procházet i poté.
Doporučujeme
- Využijte informace z Encyklopedie Prahy 2.
- Prohlédněte si i informace, na něž vedou odkazy v popisu jednotlivých zastávek na trase.
- Zájemcům o staré pověsti a příběhy plné strašidel doporučujeme tyto knihy:
Popelka Biliánová: Pověsti vyšehradské
Alois Jirásek: Staré pověsti české
Josef Svátek: Pražské pověsti a legendy
Adolf Wenig: Staré pověsti pražské
Václav Cibula: Pražské pověsti
S chytrým telefonem nebo s papírem v ruce?
I papír lze užít jen jako pomůcku pro on-line účast ve hře.
V příloze najdete ke stažení dokument se zastávkami a otázkami, který si můžete vytisknout na cestu. Avšak s chytrým telefonem nebo s tabletem máte na cestě hned přístup k více informacím. Pokud půjdete přeci jen s papírem v ruce, doporučujeme: registrujte se třeba až po návratu a vyplňte své odpovědi doma u počítače. Proč? Dozvíte se více o zastávkách a zajímavostech v okolí, budete moci využít nápovědu, ihned se dozvíte, zda vaše odpovědi jsou správné, kolik jste získali bodů a jak si stojíte v porovnání s ostatními účastníky. Pokud papírový formulář odevzdáte v infocentru Úřadu MČ Praha 2, máte šanci dozvědět se vaše výsledky až po ukončení soutěže.
Máte raději mobilní aplikaci? Trasu naleznete i v nabídce společnosti Loxper mezi procházkami, které můžete projít bezplatně.
Trasu připravila městská část Praha 2 ve spolupráci se společností Loxper, s využitím podkladů F. J. Zvolského Mysteria Pragensia a ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad.
Seznam a mapa herních bodů
Objevujte! Poznávejte! Bavte se!
Lokalita: V Pevnosti 12/7. Budova akcízu a výběrčího mýta.
Jak se sem dostanete: Od stanice metra Vyšehrad se vydejte podél Kongresového centra až k Táborské bráně, kterou vstoupíte od jihu do areálu Vyšehradu. Jděte dál ulicí V Pevnosti a zhruba po sto metrech přijdete na tzv. mýtný plácek. Po pravá ruce uvidíte malý domek s pamětní deskou Popelky Biliánové (naproti přes ulici od Jedličkova ústavu). Zde je první zastávka.
Lokalita: Ulice V Pevnosti, za Leopoldovou bránou
Jak se sem dostanete: Pokračujte dále, projděte Leopoldovou bránou. Románskou rotundu sv. Martina opravdu nepřehlédnete. Mimochodem, jedná se o nejstarší stavbu na Vyšehradě a nejstarší dochovanou románskou stavbu v Praze, postavenou za krále Vratislava II koncem 11. století
Lokalita: Přes silnici naproti rotundě.
Jak se sem dostanete: Od rotundy přejděte přes silnici na cestu do protějšího svahu. Po pravé straně se nachází vchod na tematické dětské hřiště s palisádami i dřevěnými sochami postav známých z legend a pověstí.
Lokalita: Bašta sv. Anežky. Nejjižnější bašta vyšehradského opevnění.
Jak se sem dostanete: Od dětského hřiště se vydejte jižním směrem na baštu sv. Anežky s výhledem na Pankrác a Podolí, včetně podolské porodnice (Ústav pro péči o matku a dítě)..
Lokalita: Bašta sv. Ludmily
Jak se sem dostanete: Jděte cestou lemující hradby směrem k Vltavě. Dorazíte na další úchvatnou vyhlídku v blízkosti Purkrabství, na baště nesoucí jméno sv. Ludmily. Připomeňme, že kněžna Ludmila byla ženou přemyslovského knížete Bořivoje, babičkou knížete Václava, zemřela mučednickou smrtí na Tetíně a byla vyhlášena první českou světicí.
Lokalita: Bašta sv. Václava (u budovy Prachárny)
Jak se sem dostanete: Pokračujte zhruba podél hradeb severně, po proudu Vltavy. Dojdete k budově Prachárny (s výstavou) a baště sv. Václava. Zde najdete další vyhlídku, dokonce s označením zajímavých míst ve výhledu.
Lokalita: Vyšehradské sady. Bývalá královská akropole, kde stávala zbrojnice.
Jak se sem dostanete: Jděte od hradeb parkem směrem dovnitř areálu Vyšehradu. Po pár krocích uvidíte prostranství se čtyřmi mohutnými sousošími inspirovanými pověstmi - Přemysl a Libuše, Lumír a píseň, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka. Autorem původních soch je Josef Václav Myslbek. Sochy původně stávaly u Palackého mostu.
Lokalita: Karlachovy sady. Tři fragmenty sloupu opřené o sebe.
Jak se sem dostanete: Od Myslbekových soch jděte podél baziliky ulicí K Rotundě. Za zadním vchodem do Vyšehradského hřbitova jsou Karlachovy sady a v nich objekt skládající se ze tří částí polámaného kamenného sloupu – Čertův sloup, někdy též Čertovy kameny.
Lokalita: Jezdecká socha ve Štulcových sadech
Jak se sem dostanete: Od Čertova sloupu se vydejte zpět kolem baziliky sv. Petra a Pavla. Na konci prostranství před bazilikou zahněte u kapličky se sochou sv. Ludmily doprava do Štulcovy ulice. Projdete kolem Proboštství a před vámi se otevřou Štulcovy sady, ve kterých najdete jezdeckou sochu sv. Václava.
Lokalita: Brána na severní straně hradeb, kterou se dostanete do Vyšehradské ulice.
Jak se sem dostanete: Až se pokocháte výhledem z hradeb u Štulcových sadů, sejděte dolů k bráně na spodním konci ulice V Pevnost. Dnes se jí říká Cihelná, ale dříve měla i jiné názvy. Byla postavena v r. 1841 spolu se silnicí, která Vyšehrad zpřístupnila od Prahy a pokračovala na Pankrác.
